Pracuje v salesu, málokdo ale ví, že má doktorát ze speciální produkce rostlin. Květiny jsou její vášeň.
„Když k nám před třemi lety Jitka nastupovala, hned si vybavila kancelář květináči,“ vzpomíná kolegyně. Stůl Jitky Doležalové, naší Key Account Manžerce pro Retail, která sedí v Praze na Hradčanské, poznáte už zdálky. Je doslova obležený květy.
Kde se vzala tahle tvoje vášeň?
Kytky mám ráda odmalička. První silný moment přišel v mých asi 12 letech, kdy jsem se jako nejmladší členka Klubu kaktusářů objevila v jejich časopise Kaktusy. Tehdy se k získávání informací nepoužíval internet, takže jsem jim svůj dotaz poslala poštou a oni mi odpověděli na stránkách časopisu. Lásku ke kytičkám mám ale určitě po mamince, která – jak se říká – měla zelené ruce.
Co následovalo?
Květinám jsem se věnovala dál, mám doktorát ze speciální produkce rostlin, po škole jsem pár let vyučovala a teď dělám oponentury diplomových prací. Myslím si, že květinářský obor je stále atraktivní. Dnes je módní přinášet přírodu do měst, studenti se zabývají trvanlivostí rostlin v různém prostředí nebo například trvalkovými záhony, které budou nenáročné na péči, a přitom poskytnou plnohodnotný estetický zážitek.
Kde svoje rostlinky pěstuješ?
Bydlím v domku se zahrádkou. Většina sousedů má vysoké ploty, ale já si naopak užívám, když kolemjdoucí nahlédnou, pozdraví, pokochají se pohledem, pochválí rozkvetlé tulipány nebo si všimnou, že mám květiny uspořádané podle barev. Ale i na verandě u rodičů mám dodnes plné okno kaktusů.
Kolik času ti květiny zaberou?
V létě patří zahradě vždycky sobota. V zimě jen zalévám pokojovky, většinou ve středu. Mám jich ale doma přes 120, takže mi to zabere celý večer. Pár rostlin mám i ve sklepě, v přenosných květináčích na přezimování, protože v zahradě by zmrzly – ty půjdou na jaře zase ven. Péči však potřebují po celý rok.
Kde kytky získáváš?
Vyměňuji je s přáteli, mám dobrou kamarádku, která je doslova květinový guru. Mám doma třeba i kamélie z japonských hor. Ale občas si i něco koupím, většinou v marketech, kde mají všelijaké novinky. Ve většině prodejen se o rostliny starají dobře, ale bohužel ne všude. Někdy vidíte v obchodech zbědované květiny, které dostaly šok a po transportu v lehké zemině nutně potřebují přesadit, zalít atd.
Nepřemýšlela jsi někdy nad vlastním květinářstvím?
Kamarádkám dělám výzdobu na svatby a vážu kytice na přání. Do květinové vazby ráda dávám frézie, lilie nebo kosatce, doplněné zelenými listy. Něco koupím, něco utrhnu na zahrádce. Do budoucna se nebráním ani květinářství…
Bez čeho se péče o květiny neobejde?
Každá květinka chce svoje, univerzální návod neexistuje. Ale myslím, že začátečníci mají největší problém se zálivkou. Buď zalévají málo, nebo moc. Potom nezbývá, než rostlinu přesadit a začít znovu. Samozřejmě je důležité starat se o květiny s láskou – a nemusíte na ně zrovna mluvit slovy. Ony váš láskyplný přístup poznají, je to podobné jako u zvířat.
Co děláš, když nezahradničíš?
Miluju balet. Labutí jezero jsem viděla nejmíň 30krát a nevadí mi kvůli představení jet z Prahy do Brna. Posledních sedm let chodím na hodiny baletu a sama tancuji, baví mě i jóga.
A co tě přivedlo do Kofoly?
Kofola má k přírodě blízko, asi těžko bych se stejnou vervou prodávala třeba klimatizace. Líbí se mi, jak se firma snaží přiblížit přírodě, když jsme koupili bylinné čaje LEROS nebo začali vyrábět Vineu bez konzervantů. Vždyť i samotná Kofola je z bylin…